Žena v bezvědomí, totožnost nezjištěna, přivezena sanitkou v 9.05, nalezena v bytě ve Völundově ulici 3, soused kontaktoval tísňovou linku.
Celkový stav: navázání kontaktu nemožné, nereaguje na bolest. Bledá a prostydlá. Na zádech čerstvé, 10 cm dlouhé tržné rány a větší množství pohmožděnin, jakož i menší odřeniny v obličeji. Velký otok v horní části levé paže...
... žena ve věku dvaceti let, která byla pravděpodobně vystavena nějaké formě opakovaného vnějšího násilí (bičována?). Vykazuje známky počínajícího šoku...
Případ zbité prostitutky z Východu dostává na starost Ewert Grens. I jeho sžírá touha po pomstě. Žije jí posledních pětadvacet let. Miloval Anni a on mu ji vzal. Byl to okamžik. Už ji nestačil zachytit, když padala pod auto. Zůstalo jen tělo na invalidním vozíku a tvář s prázdnýma očima. Jezdí za ní každý týden. Někdy ho pozná, někdy ne. Nikdy si to nepřestal vyčítat. Nikdy ji nepřestal milovat. Ten, kdo jeho Anni ublížil, bude od zítřka na svobodě. Odpykal si krátký trest a vrátí se ke špíně, kterou dělal vždycky. Nechá se najmout, aby dlužníkům připomínal, že na dluhy se nezapomíná. Zlomí prst za každou nezaplacenou tisícovku. Přerazí ruku za každých deset tisíc. Parazit, který slouží parazitům. Svině. Jochuma Langa musí Grens dostat stůj co stůj.
Snažila se něco říct. Slyší její žvatlání, otočila se k němu a on měl vždycky pocit, že chce doopravdy něco vyjádřit. Stiskl jí ruku, polkl bolest v krku.
"Zítra ho pustí."
Znovu začala žvatlat, po bradě jí stékala slina, vyndal z kapsy kapesník a slinu utřel.
"Rozumíš, Anni? Zítra jde domů. Je volný. Už zase bude svinit naše ulice."
Příležitost k pomstě se naskytne brzy. V södermalmské nemocnici naleznou na schodišti tělo mrtvého feťáka. Dealera. Prodával šizenou drogu. Svědci tvrdí, že v jeho blízkosti viděli muže, který odpovídá popisu Jochuma Langa. Grens si je jistý, že tentokrát Langa dostane, nejdřív ale musí vyslechnout tu litevskou holku, která leží shodou okolností ve stejné nemocnici. Na pokoji ji nenajde. Lydia, jejíž případ se zdál jednoduchý a měl být vyřešen tak jako stovky podobných od stolu, je dole v márnici. Drží rukojmí a chce vyjednávat s někým, kdo umí rusky. Zešílela?! Grens odmítne, s únosci nevyjednává. Nikdy to nedělal. Pak se ozve výstřel a do chodby před márnicí někdo vyhodí mrtvé tělo. Ewert Grens musí ustoupit, jeho starý přítel Bengt, jediný z přítomných kolegů, který rusky mluví, zamíří do nemocničního podzemí...
Sven Sundkvist se odplížil zpátky a posadil se, chráněn rohem chodby. Zprudka oddechoval, přidržel si vysílačku u úst, zavolal.
"Grensi, přepínám."
Ve vysílačce zapraskalo, vždycky bylo slyšet tohle praskání.
"Tady Grens. Příjem."
"Před chvílí jsem viděl mužskou postavu. Muž vyšel ven z márnice a za sebou táhl tělo. Už je zase pryč, ale tělo tam ještě leží. Viděl jsem dráty, které se k němu táhnou. Nemůžeme se tam dostat! Připravila je k detonaci!"
Ewert se právě chystal odpovědět, ale byl přehlušen oním zvláštním zvukem, který je slyšet, když někdo vyhodí po povětří lidské tělo.
Ve vysílačce se rozhostilo ticho, nebo to vlastně bylo úplně jinak, možná v ní byl slyšet Svenův křik od samého začátku.
"Ewerte, udělala to! Vyhodila do vzduchu toho člověka, co tam ležel!" Hlas mu přeskakoval, nebyl schopný ho ovládnout.
"Ewerte, slyšíš mě?! Je úplně na maděru. Vůbec nic z něj nezůstalo!"
Čtenář od detektivky čeká jasné odpovědi a jasná rozuzlení. Tady bude zklamán - Box 21 dělá z otázek zase jen další otázky, není přímočarou detektivkou. Děj se odehrává v několika rovinách, splétá jeden velký příběh z několika menších. Žádný nemá přitom hrdinu, se kterým by se čtenář mohl ztotožnit. Postava, kterou si na straně třicet zařadíme jako "odpornou", v nás na straně devadesát vyvolá soucit. A naopak. V Boxu 21 čtenář nenarazí na ty "správné" a na "zločince". Není s kým se identifikovat, s kým si příběh prožít. Chvíli si můžeme myslet, že v zájmu spravedlnosti je nutné, aby byla odhalena pravá tvář toho, kdo stojí za násilím na mladičkých litevských prostitutkách. Ale (řečeno slovy oficiální anotací ke knize) - kdo je však viník a kdo oběť? Má smysl pátrat po pravdě, když může ublížit? A smí spravedlnost ustoupit, když je v sázce život, přátelství, důvěra? Výsledkem je balada (v pravém smyslu toho slova), která byť v podstatě vyvrcholí už chvíli za půlkou, v márnici södermalmské nemocnice, na posledních stránkách šokuje a přinutí čtenáře, aby značně přehodnotil pohled na celý příběh. Stačí na to jedna věta. Tři slova. Třináct písmen.
Box 21 je čtení pro otrlé. Čtenáři si mohou být jisti pouze jedním - hrdinové knihy se vůbec nechovají podle pro detektivku typických schémat zločin -> hledání pachatele -> odhalení. Popravdě, co čekat jiného, když se jako autoři sešli novinář a bývalý trestanec...
Českým čtenářům se knihou Box 21 poprvé představuje autorská dvojice Anders Roslund a Borge Hellström jedni z neproslulejších představitelů drsné severské detektivky, jejichž kniha Three seconds získala v roce 2009 ocenění jako "nejlepší švédský krimi román roku" (Swedish Academy of Crime Writers).
Do stockholmské nemocnice přivezou ztýranou ženu a lékaři zděšeně zjišťují, že byla brutálně zbičována. Jmenuje se Lydia, je z Litvy a stala se obětí obchodu s bílým masem – několik let žila uvězněna v luxusním bytě, dokud si neodpracuje „dluhy“. V téže nemocnici kriminalisté Ewert Grens a Sven Sundkvist pátrají po důkazech k usvědčení nájemného vraha, muže, jehož má Grens už pětadvacet let důvod upřímně nenávidět. Příběhy dvou lidí posedlých touhou po pomstě a trestu se protnou v nečekaném dramatu: s dvojicí těl provrtaných kulkami a nemocniční márnicí plnou rukojmí. Kdo je však viník a kdo oběť? Má smysl pátrat po pravdě, když může ublížit? A smí spravedlnost ustoupit, když je v sázce život, přátelství, důvěra?
Vydává Knižní klub 21. dubna 2012. Dávám 10/10.
Tweet
Žádné komentáře:
Okomentovat