Mýma očima: Kniha jako iniciační zážitek

Iniciace. Zasvěcení. Poznání. Počátek něčeho nového. Okamžik, v němž člověk přehodnocuje svá dosavadní stanoviska a zaujímá nová.

V literatuře je iniciační román chápán jako dílo, ve kterém hrdina dochází skrze těžké duševní i tělesné zkoušky osvícení, zasvěcení, nachází Boha, své vnitřní Já, očišťuje se od bídné minulosti a vykročí vstříc zářivé budoucnosti (atp. atp. atp.). Patrně prvním iniciačním románem je dílo Metamorfózy (spíše známé jako Zlatý osel), jehož autorem je Lucius Apuleius (2. století našeho letopočtu). Děj je jednoduchý - hlavní hrdina Lucius se promění nechtěně v osla a poté, co je v této podobě ukraden, prožije jako osel mnohá příkoří. Nakonec je mu vrácena lidská podoba.

Zlatý osel ale asi není tím nejlepším příkladem. Vůbec, středověk (a třeba Dekameron, že?) nechme stranou. Pojďme do současnosti, kde můžeme za příklad iniciačního románu označit například dílo Jméno růže Umberta Eca - tady nechybí ani důležitý atribut iniciačního románu - průvodce a Učitel, který hrdinovi pomáhá v iniciaci. V románu Jméno růže je to Vilém z Baskervillu. Dalším příkladem iniciačního románu, napsaného v současnosti, je Alchymista Paolo Coelha - hlavní hrdina Santiago nachází sebe sama za pomoci svého průvodce - Alchymisty...

Nechci ale psát o iniciačním románu tak, jak se vnímán literární vědou. Chci se na iniciační román dívat očima čtenáře, chci se ptát - co musí román mít, aby byl schopen ve čtenáři probudit proces iniciace? Proces sebereflexe, která vede k vykročení novým směrem po cestě života?

Odpověď je jednoduchá a zřejmá - pro čtenáře musí být kniha průvodcem podobným, jakým je již výše zmíněný Vilém z Baskervillu pro svého žáka Adsona z Melku. Musí nabízet otázky. Musí ale zároveň nabízet také odpovědi. Musí způsobovat bolest z nevědomosti a pochyb. Zároveň ale také musí nabídnout katarzi a očištění.

Pro každého z nás je iniciačním románem něco jiného. Záleží na věku. Záleží na vzdělání. Záleží na hodnotovém žebříčku. Záleží na společenském statusu. Záleží  na mnohém. Pro dětského čtenáře bude Coelhův Alchymista snůškou nesrozumitelných vět. Naopak příběhy Jaroslava Foglara pro něj budou zasvěcením. Je to přirozené.

Po knihách, které přinášejí poznání a iniciaci, sahají lidé povětšinou tehdy, kdy sami prožívají něco, co je tíží. Ale není to pravidlem. Často dojde k naší iniciaci zcela náhodou, nečekaně a o to je zážitek intenzivnější a zanechá v nás trvalejší stopu. Inicianční kniha si nás našla sama. Možná náhodou, možná nás k ní dovedlo naše podvědomí.

Pro mě osobně znamenalo prožitek iniciace mnoho příběhů. V dětství to byli Dva divoši E. T. Setona, v dospívání mě nejvíce ovlivnil a "nastartoval" Jean Raspail a jeho Já, Antoine de Tounens, král patagonský. V dospělosti jsem zatím přečetl stovky knih, co se týče beletrie, jen málokteré ve mě zanechaly tak hlubokou stopu ve smyslu iniciace jako Moje levá noha Christyho Browna, Vyhoďme ho z kola ven Kena Keseyho a Tulák po hvězdách Jacka Londona.

Každá z nich má jinou dějovou strukturu, odehrává se v jiném prostředí, mají ale jedno společné - neochvějnou víru ve svobodu jedince a přesvědčení, že silou vůle lze překonat i zdánlivě nepřekonatelné... Právě proto jsou tyto knihy mými iniciačními romány... a důvody není třeba ventilovat, že:)

Pokud mě necháte nahlédnout do svého světa a napíšete mi do komentářů, které knihy pro sebe za iniciační považujete vy, budu rád. Třeba mně a dalším čtenářům rozšíříte obzory. Díky.

Tweet

Knižní PF 2019 aneb trochu humoru nikoho nezabije

Co se odehraje ve světě knih a literatury v roce 2012? To mnozí z nás (díky svým profesím, jak jinak) vědí nebo alespoň tuší. Co ale třeba přinese rok 2019? Pohodlně se usaďte, zaostřete obraz svých monitorů a zasněte se (i když - bude to příjemné snění?) společně se mnou...

leden 2019

- Hlavní město ČR zažilo mimořádnou událost. Ano, neuvěřitelné se stalo skutkem! V brněnském knihkupectví Šlápota podepisoval svoji novou knihu Prezidentem z donucení nejprodávanější český autor posledních 8 let a laureát Nobelovy ceny za literaturu Jiří Paroubek.

březen 2019

- Počínaje rokem 2019 byla zahájena nová tradice, navazující na někdejší Březen - měsíc knihy. Od roku 2019 je březen měsícem epubu.

duben 2019

- Po letech nadvlády severské detektivky se rok 2019 zapsal jako rok, kdy se začala prosazovat detektivka kamčatská. Ještě drsnější klima, ještě drsnější příběhy. Příběh Když zahrozila Avačinská sopka Semjona Mesjona, vyprávějící příběh korjackého detektiva, který pátrá po identitě mrtvého Araba, nalezeného na dně kurilsko-kamčatského příkopu, se stal nejprodávanějším titulem v tuzemsku. A nutno říct, že zaslouženě.

květen 2019

- Irena Obermannová vydala v květnu 2019 další titul zahalený rouškou tajemství - její Ještě tajnější kniha navazuje nejen názvem na její skandální knihu Tajná kniha z roku 2011. Tentokrát je autorčiným knižním milencem bývalý prezident Václav Klaus.

červenec 2019

- Červenec je obvykle měsícem, kdy knižní trh prožívá útlum. Červenec roku 2019 se tomuto standardu naprosto vymkl. Jako byla v roce 2011 nejprodávanější knižní biografií biografie Steva Jobse, v roce 2019 se stala velehitem biografie Přemka Podlahy Tady, tady i tady jsem ryl, kopal a sklízel. Elektronická verze byla navíc obohacena bonusem v podobě hitu Sousedovic Toníček v několika jazykových mutacích (mimo jiné v japonštině, maďarštině a malajštině). Právě v Malajsii se Podlahova biografie stala Knihou roku.

září 2019

- Úsporná opatření koaliční vlády premiéra Babiše pokračují - DPH na knihy bylo zvýšeno na 72%. Je nutné vyrábět více mléka a dalších agroproduktů, řekl Babiš na tiskové konferenci. I čtenáři knih proto musí přinášet společnosti oběti.

listopad 2019

- Časy se mění. Ceněná literární cena Magnesia Litera změnila v roce 2019 po dlouhých letech hlavního sponzora a tedy i název. Od aktuálního ročníku nese název Tuzemák Litera.

prosinec 2019

- Národní muzeum v Praze zahájilo po několikaleté rekonstrukci provoz zajímavou výstavou Doba tištěná - vzestup a pád papírových knih. Výstava představuje především mladým čtenářům svět knihy, tak jak ji poslední tři roky známe stále méně - potištěný papír, velký objem, nepohodlné používání, absence fulltextového vyhledávání a sdílení obsahu apod. Výstava probíhá pod záštitou předsedy SČKN pana Martina Liperta.

Co myslíte, bude rok 2019 opravdu takový? A co rok 2012? Co myslíte, že přinese ve světě literatury a knih? Těším se na komentáře.

Tweet