pondělí 23. dubna 2012

Daniel Stein, překladatel. Tip na bestseller

Nejsem žádný Lev Tolstoj a neučím lidi, jak mají žít. Ludmila Ulická má o svých románech jasno. Jasno mají i čtenáři. Jsou nadšení a okouzlení. Za několik dnů (předpokládaný termín vydání je 25. dubna) se k nim budete moci přidat, nakladatelství Paseka vydává autorčin román Daniel Stein, překladatel.

Ještě než se začtete do oficiální anotace knihy, zapište si - Svět knihy, pátek 18. května 2012, 12.00, Velký sál, střední hala. Právě tady Ludmilu Ulickou a její román Daniel Stein, překladatel, představí Jáchym Topol. Pokud se rádi tlačíte a milujete davy, může být zajímavé být přitom.



Ludmila Ulická: Daniel Stein, překladatel


Příběh hlavního hrdiny románu, polského Žida Daniela Steina, který pozvolna krystalizuje v mozaice deníkových zápisů, soukromé i úřední korespondence, archivních materiálů a novinových článků, je inspirovaný skutečným osudem Oswalda Rufeisena.

Románový Daniel Stein, stejně jako jeho reálný předobraz, pracoval v Bělorusku na gestapu jako tlumočník a s nasazením vlastního života záchranil stovky obyvatel místního ghetta. Jen zázrakem unikl popravě, přijal katolickou víru a do konce války se skrýval v partyzánském oddíle. Po osvobození vstoupil v Polsku do kláštera a záhy odjel do Izraele, aby se ve Svaté zemi pokusil obnovit prvotní židovsko-křesťanskou obec.

Daniela obklopují desítky lidí s neméně spletitými osudy, kteří jsou roztroušeni po celém světě a usilovně v něm hledají své místo: americká Židovka Ewa Manukianová, která se narodila v partyzánském oddíle v Bělorusku, dětství strávila v polském sirotčinci, kde konvertovala ke katolictví; její matka Rita Kowaczová – fanatická komunistka, hrdinka protifašistického odboje, která dožívá v nenáviděném Izraeli; Danielova pomocnice, Němka Hilda Engelová, která se v Izraeli snaží odčinit vinu svého národa; katolička z Litvy Tereza Bendová, která se po vyhnání z kláštera provdala za pravoslavného kněze a ve Svaté zemi očekává příchod Mesiáše; izraelský radikál, emigrant ze Sovětského svazu a mnozí další.

Dokumentární povaha románu autorce umožňuje udržet si nadhled, tolik potřebný k formulování otázek, které se týkají toho nejzákladnějšího – vlastní identity, vztahu k Bohu, k blízkým i vzdáleným lidem.

Kniha získala řadu ocenění: Premio Bauer (Itálie, 2010) / Nominace na Man Booker International Prize (2009) / Cena Alexandra Meně (Německo /Rusko, 2008) / Premio Grinzane Cavour (Itálie, 2008). V Rusku prodáno přes 1 000 000 výtisků, celosvětově přes 2 000 000. 




Žádné komentáře:

Okomentovat