Fallada, Léčitel, Cornwellová. 20. týden je na knižní novinky bohatý.

Dvacátý týden roku dvoutisícího dvanáctého je na knižní novinky bohatý. Není se asi čemu divit, v Praze v tomto týdnu proběhne knižní veletrh Svět knihy, nakladatelé cítí, že se o jejich produktu (rozuměj o knihách) bude mluvit hlasitěji než jindy. Proto jest třeba vytáhnout skryté trumfy.

Které knižní novinky tento týden doporučuji? Zcela jistě skvostný román Každý umírá sám, finského Léčitele (další variaci na severské detektivní téma) a novinku autorky skvělých detektivek Patricie Cornwallové.

Hans Fallada: Každý umírá sám

Hans Fallada je pozoruhodná osobnost německé meziválečné literatury. Jeho životní osudy více rozebírám na blogu na idnes.cz, pokud vás zajímá, jak žil (či spíše nežil) autor legendárního Pijana, klikněte. Román Každý umírá sám je posledním Falladovým dílem, napsal jej za pouhé čtyři týdny v roce 1946 na objednávku nově vznikajícího východoněmeckého režimu, který si jej vybral za jednu ze svých budoucích kulturních elit. Román byl vydán až po Falladově smrti, a to značně upravený - co se nehodilo komunistickému režimu, bylo redakčně učesáno, kráceno, vynecháno. Teprve v roce 2011 vyšlo první kritické vydání Falladova stěžejního díla a stalo se vcelku nečekané - Hans Fallada ovládl žebříčky prodejnosti ve dvaceti zemích světa, stal se jedničkou na Amazonu. Prožil po několika desítkách let umělecké zmrtvýchvstání na mezinárodní scéně.

Inspirací pro napsání románu Každý umírá sám byly Falladovy osudy odbojářů, kteří se postavili nacistickému režimu. Jsou mezi nimi i osaměle žijící manželé Otta a Elise Hampelovi. Proti nacistickému režimu protestovali pohlednicemi - více než 200 jich umístili na veřejná místa, psali na ně výzvy k odmítání vojenské služby, k odmítání spolupráce s nacistickou stranou či ke svržení Hitlera. Celé dva roky po nich gestapo neúspěšně pátralo, nakonec byli manželé Hampelovy zatčeni, postaveni před Lidový soud a odsouzeni k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán v roce 1943.

Na motivy románu Hanse Fallady natočil v roce 2004 režisér Dušan Klein třídílný televizní film I ve smrti sami. Pokud jste neviděli, doporučuji taktéž. Ale až po přečtení knihy. Má sice skoro k 600 stranám, ale čte se jedním dechem. Mimochodem, říká se, že když otevřete knihu Thomase Manna, vstoupíte do velkého prosvětleného domu. A že když otevřete knihu Hanse Fallady, vejdete okopanými dveřmi do špatně větrané místnosti. Špatně větraná místnost Každý umírá sám v sobě ale ukrývá literární skvost.

Koneckonců, posuďte sami, mám pro vás ukázku z jedné z posledních kapitol, v níž je Otto Hampel (v románu Otto Quangel) popraven - rozhoduje se, zda popravě unikne použitím kapsle s cyankáli, kterou má v ústech.

Hans Fallada: Každý umírá sám (ukázka):

     Otto Quangel zlehka povzdychl.

     Najednou stál vedle něj ředitel a něco říkal katovi. Otto Quangel upřeně hleděl na nůž a jen na půl ucha slyšel:" Jako popravčímu města Berlína vám předávám Ottu Quangela, abyste ho popravil touto gilotinou, jak nařizuje právoplatný rozsudek Lidového soudu..."

     Hlas se nesnesitelně rozléhal. Světlo bylo oslnivě jasné...

     Teď, pomyslel si Otto Quangel. Teď...

     Ale neudělal to. Pokoušela ho strašlivá, mučivá zvědavost...

     Jen ještě pár minut, pomyslel si. Musím vědět, jaké je to na tom stole...

     "Tak do toho, starej brachu!" pobídl ho kat. "Netvař se takhle. Za dvě minutky to máš za sebou. Pamatovals na ty vlasy?"

     "Jsou u dveří," odpověděl Quengel.

     Za okamžik už ležel na stole, nohy pevně přivázané. Ocelové rameno se mu sneslo na záda a přitisklo mu ramena k podložce...

     Ve vzduchu bylo cítit vápno, vlhké piliny a pach dezinfekce...

     Ale především tu byl protivně nasládlý pach, který přehlušoval všechny ostatní pachy, nasládlý jako...

     Krev..., pomyslel si Otto Quangel. Páchne to tu krví...

     Slyšel, jak kat tiše šeptl: "Teď!"

     Ale i když to šeptl tiše, že to tišeji ani nešlo, Otto Quangel přesto ono "Teď!" slyšel.

     Slyšel také bzukot...

     Teď! ozvalo se něco v něm a chtěl rozkousnout ampuli s cyankáli...

     Ale začal dávit a proud zvratků v ústech strhl i skleněnou ampulku...

     Bože, pomyslel si, čekal jsem moc dlouho...

     Bzukot se změnil ve svist, svist v pronikavý výkřik, který musel být slyšet až ke hvězdám, až k božímu trůnu...

     A nůž proťal vaz.

     Hlava Otty Quangela padla do koše

     Bezhlavé tělo leželo okamžik bez pohnutí, jako by bylo ohromené kouskem, který tu s ním sehráli. Potom se vzepjalo, zmítalo se mezi řemeny a ocelovým ramenem, katovi pomocníci se na něj vrhli a tlačili ho ke stolu.

     Žíly na rukou mrtvého nabíhaly a pak se vše zhroutilo. Byla slyšet jen krev, syčící bublající a pleskající krev.

     Tři minuty po dopadu gilotiny oznámil bledý lékař slabě se chvějícím hlasem smrt popraveného.

     Odklidili mrtvolu

     Otto Quangel už neexistoval.

Další dvě novinky, které byste tento týden měli na pultech knihkupectví vzít na zřetel, už jen ve zkratce.

Antti Tuomainen: Léčitel

Děj románu se odehrává v Helsinkách blízké budoucnosti, kdy fatální změna klimatu přinesla do zdejších ulic kromě přívalů vody také chaos, utečence, narůstající zločinnost a epidemie různých chorob. Dva dny před Vánoci zmizí beze stopy novinářka Johanna Lehtinenová. Policie, jíž se zoufale nedostává lidí a prostředků, se takovou "banalitou" odmítá zabývat. Proto se novinářčin manžel, básník Tapani Lehtinen, pustí do hledání sám, na vlastní pěst. Poměrně záhy odhalí, že manželčino zmizení souvisí s tím, že Johanna shromažďovala materiál o sériovém vrahovi, který systematicky vyvražďuje průmyslové magnáty včetně jejich rodin, úspěšně několik let uniká policii a nechá si říkat Léčitel.

Tapani však při zběsilé dvoudenní honbě za vražedným monstrem zároveň narazí v manželčině minulosti na několik velmi překvapivých a s Léčitelem úzce souvisejících okolností, o nichž za deset let trvání manželství neměl nejmenšího tušení.

Kniha Léčitel získala Clue Award za Nejlepší finský krimi román v roce 2011 a stala se okamžitě nejvíce diskutovanou knihou "crime-fiction" po celém světě. Práva na tento titul se ihned prodala do 20 zemí světa.

Patricia Cornwellová: Za řekou Styx

Vražda jedenáctileté dívenky Emily rozruší ospalé, poklidné městečko Black Mountain. Jeho obyvatelé si zakládají na své spořádanosti a mírumilovnosti, zločin tohoto typu je pro ně něco nepochopitelného – proto jsou schopni bez mrknutí oka odsoudit i zcela nevinného člověka. Místní policie si přizve na pomoc doktorku Kay Scarpettovou, detektiva Petea Marina a specialistu FBI Bentona Wesleyho.

Právě jim se totiž podařilo před časem odhalit mnohonásobného vraha, jehož rukopis se nápadně podobá novému případu. Sotva se však rozběhne vyšetřování, objeví se za podivných okolností další mrtvola…

Stopy vedou až do výzkumného ústavu, v odborných kruzích bizarně přezdívaného Umrlčí farma.

Tweet